V sobotu 17. března jsme se s určitou nostalgií museli rozloučit se stříbrným smrkem, který byl součástí bývalé mateřské školky téměř padesát let. Bohužel smrk již byl pro okolí nebezpečný, větve způsobovaly při větru výpadky elektřiny, musely být stále z jedné strany ořezávány a strom již nebyl ozdobou, ale naopak jistým rizikem.
Děkuji všem, kteří se zhostili tohoto náročného úkolu, jehož příprava trvala téměř dva měsíce. Sešlo se hodně pomocníků, za pomocí plošiny byl smrk bezpečně pokácen. Veškeré dřevo a větve byly ještě týž den uklizeny, což při nevlídném počasí, které panovalo, nebyla vůbec příjemná práce. O to větší dík všem zúčastněným. Nebudu jmenovat, nerada bych na někoho zapomněla. Navíc někteří na obrázcích nejsou, ale pomáhali jinak.
Kmen, který na místě zůstal stát, tam není náhodou. Během léta se dočkáme překvapení, kterého můžete být při troše pozornosti svědky. Už se moc těším na pana řezbáře Radka Smejkala, který do kmene smrku vdechne další život :-)
A. Smolíková